Historie

Historie obce Chodouň

První písemná zmínka o Chodouni pochází z roku 1271, kdy je připomínána jako součást žebráckého panství. Současně byl v obci také malý vladycký statek podle něhož se psali místní zemané. V 16. století však byla již celá obec i s vladyckým statkem součástí točnického královského panství. Králové dávali tento majetek do zástavy různým šlechtickým rodům. V roce 1552 král Maxmilián zastavil panství Točník Janu staršímu z Lobkovic, Císař Rudolf II., roku1594 tento majetek Lobkovicům odebral a od tohoto roku se Chodouň jako součást točnického panství na tři století stala majetkem české komory. Hospodářsky bylo panství spojeno se sousedními komorními panstvími Králův Dvůr a Zbiroh a spra­vováno ze zbirožského zámku. V roce 2001  oslavila obec 730 let svého trvání . Při té příležitosti byly představeny nové symboly obce (znak + prapor). V předsálí Obecní­ho domu byla otevřena výstava z historie obce. V odpoledních hodinách za přízni­vého počasí proběhl kulturní program, ve kterém vystoupily zdické mažoretky, dále dětský folklorní kroužek Kamýček a občanům se představila dechovka Vysočinka. Oslavy pokračovaly i večer taneční zábavou, kde hrála skupina Dynamic z Dobříše.

  

Josef Poncar  (1902-1986)                Kapela J. Poncara z roku 1917 v Chodouni.

Popis erbu

V zeleném poli se stříbrným zúženým vlnitým břevnem v patě štítu stříbrný snížený, zkrácený prohnutý klín s vyrůstající černou orlicí se zlatým perizoniem a červenou zbrojí.

Zdůvodnění obecního znaku Chodouň - okres Beroun. Zelená barva štítu symbolizuje dva významné zalesněné vrchy, které patří zčásti do katastru obce Chodouň - Na studeném (418 m.n.m.) a Vyšebohy (373 m.n.m.). Mezi nimi a pod nimi je Chodouň položena.

Figura klínu symbolizuje to, že i když byla Chodouň královskou vsí, byl do královských držav vklíněn malý dvůr asi s tvrzí, který byl majetkem místních zemanů z Chodouně. Zaoblení stran klínu připomíná rovněž dva vrchy nad obcí a vytvoření dvou jakoby na polovinu rozdělených kopců symbolizuje jejich čás­tečnou příslušnost k Chodouni. Stříbrná barva klínu připomíná jednu z barev českého královského znaku stříbrného korunovaného lva Chodouň totiž patřila již od roku 1271 k žebráckému panství, které bylo královským majetkem.Tento královský majetek zastavovali králové nejrůznějším majitelům, ale Chodouň zůstala součástí královského točnického panství. Po roce 1594 se stává Chodouň majetkem české komory. Točnické panství s obcí Chodouň bylo spojeno s ko­morními panstvími Králův Dvůr a Zbiroh a spravováno hejtmany ze Zbiroha.

Vlnité stříbrné břevno v patě štítu symbolizuje místní řeku Litavku, která protéká obcí a rozděluje obec na dvě části.  

Černá rostoucí orlice se zlatou pružinou na prsou připomíná to, že Chodouň byla pravděpodobně kolébkou významného českého rodu Adilarů,kteří nosili ve stříbrném štítě černou orlici se zlatou pružinou na prsou. Tuto domněnku profesora Sedláčka potvrzuje i zachovaný místní název Na Orlíku, kde stávala tvrz nebo malý dvůr uvnitř královských držav, jak je dosud patrné v ohraničení prostoru, který je vidět na leteckém snímku obce. Tuto domněnku podporuje i fakt, že vladykové z blízkého okolí - Bítova u Králova Dvora a z Litohlav měli v erbu také orlici a byla u nich oblíbena křestní jména Valkoun a Habart - jako u Adiarů.

Popis obecního praporu 

List praporu je rozdělen na tři vodorovné pruhy, které jsou rozděleny klínem s vrcholem směřujícím k vlajícímu okraji. Základna klínu začíná na horním i spodní okraji praporu ve dvou pětinách délky praporu od žerdi. Hrot klínu je ve střední části praporu vzdálený tři pětiny délky praporu od žerdi. V žerďové části k dělícímu klínu jsou vodorovné pruhy bílý, černý a bílý. Uprostřed černého pruhu je vodorovně položený žlutý srpek s cípy směřujícími vzhůru. Ve vlající části k dělícímu klínu jsou vodorovné pruhy zelený, bílý a zelený.

Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Zdůvodnění obecního praporu obce Chodouň. Základní členění a barevnost návrhu praporu obce navazují na základní členění a barevnost návrhu znaku ve smyslu výkladu použité symboliky . Dělící klín symbolizuje klín z návrhu znaku. Bílé pruhy připomínají stříbrný klín a vlnitý pruh ze znaku. Zelené pruhy symbolizují základní barvu štítu praporu. Černý pruh představuje černou orlici ze znaku a žlutý srpek připomíná zlaté perizonium, které má orlice na prsou.

Návrh: Ing. Jaroslav Verner